Čaroděj Zeměmoří
| Čaroděj Zeměmoří | |||
|---|---|---|---|
| Autor | Ursula K. Le Guinová | ||
| Původní název | A Wizard of Earthsea | ||
| Překladatel | Petr Kotrle | ||
| Ilustrátor | Karel Soukup | ||
| Obálku navrhl | Karel Soukup | ||
| Země | Spojené státy americké | ||
| Jazyk | angličtina | ||
| Žánr | fantasy | ||
| Ocenění | Lewis Carroll Shelf Award (1979) Boston Globe–Horn Book Award | ||
| Vydavatel | Parnassus Press | ||
| Datum vydání | 1968 [1] | ||
| Český vydavatel | AF 167 | ||
| Česky vydáno | 1992 [1] | ||
| Typ média | tištěné, vázané | ||
| Počet stran | 168 | ||
| Náklad | 20 000 | ||
| ISBN | 80-85384-07-8 | ||
| Předchozí a následující dílo | |||
| |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Čaroděj Zeměmoří (anglicky A Wizard of Earthsea) je román ze série Zeměmoří poprvé vydaný v roce 1968.[1] Spolu s celou sérií bývá řazen k „high fantasy“. Napsala ji významná představitelka amerického fantasy a sci-fi románu Ursula K. Le Guinová roku 1968. Text je napsán velmi stručně, autorka se příliš nerozepisuje a ponechává tak více prostoru čtenářově fantazii. Později navázala na tento román dalšími knihami: Hrobky Atuánu, Nejvzdálenější pobřeží, Tehanu: Poslední kniha Zeměmoří, Příběhy ze Zeměmoří, Jiný vítr.
Knihy byly dvakrát zfilmovány. Dvoudílný televizní miniseriál Legend of Earthsea (jiným názvem Earthsea, 2004) těžil z prvních románů Čaroděj Zeměmoří a Hrobky Atuánu, zatímco japonský animovaný film Gedo senki (2006) čerpal zejména z knihy Nejvzdálenější pobřeží.[2][3]
Postavy
[editovat | editovat zdroj]- Aihal
- Estarriol - přítel Geda
- Ged – hlavní postava příběhu, zvaný ostatními Krahujec
- Jasper
- Nemmerle
- Pechvarry
- Serret
- Skiorh
- Yevaud
- Jaspis - spolužák Estarriola a Geda na Roke
Děj
[editovat | editovat zdroj]Kniha popisuje mladá léta budoucího arcimága Geda, zvaného též Krahujec, výcvik na čarodějnické škole na ostrově Roke, vyvolání Stínu a v závěru jeho přemožení.
Na ostrově Gont, v severovýchodní části Archipelu ve vesnici Deset Olší, se narodil chlapec, kterému zemřela matka při porodu, ale ještě předtím mu stihla dát jméno Duny. Její sestra, vesnická čarodějka v něm rozpoznala neobyčejnou magickou sílu a naučila ho všemu, co uměla. Chlapec zvládal základy magie s neobyčejnou rychlostí a brzy ovládl vše, co se čarodějka naučila za celý svůj života. Brzy poté byl celý Gont napaden Kargy a vesnice Deset Olší by byla padla, nebýt Dunyho, který ji obestřel mlhou a dal čas vesničanům k útěku. Nedlouho poté zavítal do vesnice mág Ogion Nemluvný z města Re Albi, aby vzal Dunyho k sobě do učení. To se stalo nedlouho poté, v době, kdy měl Duny zjistit své pravé jméno – při obřadu průchodu.
V den chlapcových třináctých narozenin, v době rané podzimní nádhery, kdy barevné listí je ještě na stromech, se Ogion vrátil z toulek po hoře Gont a obřad průchodu se konal. Čarodějka odebrala chlapci jméno Duny, jméno, které mu jako dítěti dala matka…
…čekající Ogion natáhl ruku, uchopil chlapcovu paži a pošeptal mu do ucha jeho pravé jméno: Ged (str. 18, AF 167, 1992)
V Ogionově učení strávil Ged, ostatními nazývaný Krahujec pro svou zálibu v těchto tvorech, jednu zimu a učil se runám a dalším magickým věcem. Jednou však z popudu dcery vládce Re Albi málem přivolal Stín ze Tmy a Ogion mu dal na výběr: buď zůstane, ale nikdy se nestane věhlasným nebo popluje na ostrov čarodějů, Roke, kde ho vyučí lépe než by to Ogion kdy sám dokázal. Mocichtivý Ged se rozhodne pro Roke a zanedlouho tam odplouvá z gontského Velkého Přístavu. Ve škole čarodějů byl v učení u Devítky mistrů z Roke, jejichž hlavou byl arcimág Nemmerle. Ve škole našel dobrého přítele Hracha, ale i svého soka – Jaspise. S tím se vsadil, že vyvolá ducha tisíce let mrtvé Elfarran, nejkrásnější ženy, avšak zároveň s ní vyvolá i svůj Stín.
Se syčivým mumláním vyslovoval Ged slova kouzelné formule, pak hlasitě a zřetelně vykřikl: „Elfarran!“
Znovu zvolal to jméno: „Elfarran!“
A potřetí: „Elfarran!“…
…Ovál světla za chvíli něčím ožil, nějakou lidskou postavou – vysokou ženou ohlížející se přes rameno. Ženou krásnou, zarmoucenou a plnou strachu…
…Vyšlehl z něj hrozivý jas. Z té jasně, znetvořené mezery se prodral jakýsi chuchvalec černočerného přeludu, ohavný a mrštný…
Překlady knihy
[editovat | editovat zdroj]- Angličtina: A Wizard of Earthsea (originál)
- Bulharština: Магьосникът от Землемория
- Čeština: Čaroděj Zeměmoří, AF 167, 1992
- Dánština: Troldmanden fra Jordhavet
- Estonština: Meremaa võlur
- Finština: Maameren Velho
- Francouzština: Le sorcier de Terremer
- Hebrejština: הקוסם מארץ ים
- Indonéština: A Wizard of Earthsea
- Islandština: Galdramaðurinn
- Italština: Il Mago di Terramare, Il Mago di Earthsea, Il Mago
- Litevština: Žemjūrės burtininkas
- Maďarština: A Szigetvilág varázslója
- Němčina: Der Magier der Erdsee
- Polština: Czarnoksiężnik z Archipelagu
- Portugalština: O Feiticeiro de Terramar, O Feiticeiro e a Sombra
- Rumunština: Un vrăjitor din Terramare
- Ruština: Волшебник Земноморья, Маг Земноморья
- Slovenština: Čarodej Zememorí
- Španělština: Un mago de Terramar
- Švédština: Trollkarlen från övärlden
- Turečtina: Yerdeniz Büyücüsü
- Ukrajinština: Чарівник Земномор'я
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c NEFF, Ondřej; OLŠA, Jaroslav. Encyklopedie literatury science fiction. Praha: AFSF, 1995. ISBN 80-85390-33-7. Kapitola Ursula K. Le Guinová, s. 294–295.
- ↑ Gedo senki [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-24]. Dostupné online.
- ↑ Gedo senki [online]. IMDb.com [cit. 2021-06-11]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NEFF, Ondřej; OLŠA, Jaroslav. Encyklopedie literatury science fiction. Praha: AFSF, 1995. ISBN 80-85390-33-7. Kapitola Ursula K. Le Guinová, s. 294–295. (česky)
- Bernardo, Susan M.; Murphy, Graham J. (2006). Ursula K. Le Guin: A Critical Companion (1st ed.). Westport, CT: Greenwood Press. ISBN 0-313-33225-8. (anglicky)
- Cadden, Mike (2005). Ursula K. Le Guin Beyond Genre: Fiction for Children and Adults (1st ed.). New York, NY: Routledge. ISBN 0-415-99527-2. (anglicky)
- Spivack, Charlotte (1984).Ursula K. Le Guin (1st ed.). Boston, MA: Twayne Publishers. ISBN 0-8057-7393-2. (anglicky)
- Bloom, Harold, ed. (1986). Ursula K. Le Guin (Modern Critical Views) (1st ed.). New York, NY: Chelsea House. ISBN 0-87754-659-2. (anglicky)
- Drout, Michael (2006). Of Sorcerers and Men: Tolkien and the Roots of Modern Fantasy Literature (1st ed.). China: Barnes & Noble. ISBN 978-0-7607-8523-2. (anglicky)
- Martin, Philip (2009). A Guide to Fantasy Literature: Thoughts on Stories of Wonder & Enchantment (1st ed.). Milwaukee, WI: Crickhollow Books. ISBN 978-1-933987-04-0. (anglicky)
- Mathews, Richard (2002). Fantasy: The Liberation of Imagination (1st ed.). New York: Routledge. ISBN 0-415-93890-2. (anglicky)
- Petty, Anne C. (2004). Dragons of Fantasy: The Scaly Villains & Heroes of Tolkien, Rowling, McCaffrey, Pratchett & Other Fantasy Greats (1st ed.). Cold Spring Harbor, New York: Cold Spring Press. ISBN 978-1-59360-010-5. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čaroděj Zeměmoří na Wikimedia Commons - Čaroděj Zeměmoří, LEGIE – databáze sci-fi knih (česky)
- Čaroděj Zeměmoří v Databázi knih
- Čaroděj Zeměmoří, Isfdb.org – databáze sci-fi knih (anglicky)
